Povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin Obchodního rejstříku

Povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku upravují dva zákony a oba stanoví i sankce při porušení této povinnosti.

Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů č. 304/2013 Sb. (dále jen „ZVR“)
Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. (dále jen „ZÚ“)
Povinnosti dle zákona o účetnictví
ZÚ obsahuje úpravu zveřejňování ve svém ustanovení § 21a. Účetní závěrku tak musí zveřejňovat všechny právnické osoby, které se zapisují do veřejného (obchodního) rejstříku a mají povinnost vyhotovovat závěrku.
Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů, do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.
Povinnosti dle zákona o veřejných rejstřících
ZVR, někdy také nazývaný jako Rejstříkový zákon, pak ukládá v § 72 odst. 1 zapsané osobě povinnost předložit bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin.
Součástí sbírky listin jsou účetní závěrky dle ust. § 66 písm. c) ZVR:
Sbírka listin obsahuje výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky.
Povinnosti dle zákona o obchodních korporacích
Zákon o obchodních korporacích povinnost zveřejnění samotné účetní závěrky ve sbírce listin obchodního rejstříku neobsahuje, mnoho povinností se však vztahuje k výroční zprávě.
Účetní závěrka je součástí výroční zprávy, jejíž obsahové náležitosti jsou stanoven v ust. § 21 ZÚ. Výroční zprávu jsou povinny vyhotovovat všechny účetní jednotky, které mají povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem (§ 20 odst. 1 ZÚ). Ověření závěrky auditorem se vyžaduje v případech uvedených v ust. § 20 odst. 1 ZÚ.
Představenstvo nebo správní rada akciové společnosti má však dle § 436 odst. 1 ZOK, resp. § 456 odst. 7 ZOK, povinnost uveřejnit účetní závěrku na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení účetní závěrky (nestanoví-li stanovy jiný způsob zpřístupnění pro akcionáře).
Méně známou povinností představenstva nebo správní rady akciové společnosti, která nezpracovává výroční zprávu, je povinnost dle § 435 odst. 5 ZOK, resp. § 456 odst. 6 ZOK, vyhotovit zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu majetku společnosti, v níž „zhodnotí stav majetku a podnikatelskou činnost společnosti v účetním období, za něž se sestavuje účetní závěrka, a předpokládaný další vývoj podnikatelské činnosti společnosti. Zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku se uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva sestavuje.“ Dle § 67 ZVR je tato zpráva součástí sbírky listin.

Sankce

Sankce dle zákona o účetnictví

Dle § 37a odst. 1 písm. l) ZÚ se účetní jednotka dopustí přestupku, pokud „nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a„. Za tento přestupek může být finančním úřadem dle § 37a odst. 4 písm. b) ZÚ uložena pokuta až do výše 3 % hodnoty aktiv celkem. Hodnota aktiv se zjišťuje z účetní závěrky účetní jednotky sestavené za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo (§ 37aa odst. 1 ZÚ).

Sankce dle zákona o veřejných rejstřících

Dle § 104 ZVR může předseda senátu „uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.„

Dle § 105a ZVR pokud obchodní korporace nepředloží řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, rejstříkový soud ji vyzve, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin s poučením o postupu dle § 104.

V případě, že se výzvu nepodaří doručit, soud zahájí řízení o jejím zrušení. Neslní-li právnická osoba opakovaně svoji povinnost dle § 104 opakovaně, může soud v souladu s ust. § 105 ZVR přistoupit k jejímu zrušení s likvidací, ledaže její majetek nepostačuje ani k úhradě nákladů likvidace.

Dle § 106 odst. 2 ZVR pak zákon vytváří právní domněnku porušení péče řádného hospodáře ze strany statutárního orgánu, neplní-li zapsaná osoba povinnosti dle § 105.

Výjimka platí pro spolky, které nejsou plátcem daně z přidané hodnoty, její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč, které vedou jednoduché účetnictví sestavující především přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích.

„Přehled o majetku a závazcích je spolek rovněž povinen zveřejnit v rejstříku spolků. Z výše uvedeného vyplývá, že spolky vedoucí jednoduché účetnictví počínaje účetním obdobím, které započalo po 1. 6. 2016, nemají povinnost sestavovat a zveřejňovat klasickou účetní závěrku v duchu §18 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví (dále je ZÚ), nýbrž sestavují přehledy dle §13b odst. 4 ZÚ tak, aby přehledy poskytly ucelenou informaci o příjmech, výdajích, stavu majetku a závazcích účetní jednotky.“

Také v Programu v oblasti zdravotnictví pro rok 2024 je uveden v čl. E Okruh způsobilých Žadatelů, odst. 3. a 4.

Nedodržení výše uvedeného je důvodem pro návrh na vyřazení žádosti o dotaci.