Epidemiologická situace - spalničky

aktuální epidemiologická situace ve výskytu spalniček v Evropě je charakterizována pokračujícím nárůstem počtu případů a očekává se, že v nadcházejících měsících bude počet případů spalniček i nadále přibývat. Důvodem tohoto předpokladu je kromě klesající proočkovanost proti spalničkám v řadě zemí Evropy včetně České republiky, vysoká pravděpodobnost importu z oblastí s vysokou cirkulací viru spalniček a skutečnost, že nadcházející měsíce jsou spojeny s významným nárůstem cestování.

Vzhledem k faktu, že výskyt spalniček u personálu zdravotnického zařízení představuje vysoké riziko jak pro zranitelné pacienty, tak i pro personál, si Vás dovoluji požádat o součinnost při řešení této problematiky.

Kromě rizika pro jednotlivce je šíření nákazy spalniček ve zdravotnických zařízeních náročné na zajištění lidských zdrojů pro optimální poskytování zdravotní péče, neboť u vnímavých zdravotnických pracovníků, kteří byli v kontaktu s onemocněním spalniček, musí být v souladu s vyhláškou č. 389/2023 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění nastavena adekvátní protiepidemická opatření, aby byli chráněni pacienti a kolegové. Je proto nezbytné zabezpečit dostatečnou proočkovanost, jelikož očkování je základním preventivním nástrojem.

Toto opatření je třeba provést primárně u vybraných zdravotnických pracovníků zdravotnických zařízení, např. u personálu urgentních příjmů, oddělení pediatrie, neonatologie, dermatovenerologie, onkologie, infekčních oddělení, a rovněž i u dalších pracovníků, kteří pracují s imunodeficitními pacienty a kteří s ohledem na specifika daného zdravotnického zařízení mohou představovat potenciální riziko či být sami ohroženi tímto vysoce infekčním onemocněním.

K tomu je možné využít dvě různé strategie. A to buď vyšetřit u personálu hladiny protilátek proti spalničkám a poté očkovat osoby, které nedosahují detekovatelné hladiny IgG protilátek, a jsou považovány za neimunní. Na osoby s jakoukoliv hraniční hladinou IgG protilátek se pohlíží jako na osoby negativní (tedy jako nechráněné). U zdravotnických pracovníků je alternativou k testování protilátek přímé přeočkování jednou dávkou bez předchozí kontroly hladiny IgG.

Očkování se provede jednou dávkou očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Monovalentní očkovací látka není v České republice k dispozici. Při kontaktu s případem spalniček u nechráněných nebo nedostatečně chráněných jedinců se doporučuje postexpoziční profylaxe aplikací jedné dávky vakcíny do 72 hodin po kontaktu s infekcí.

Výše uvedené opatření se nevztahuje na osoby, které prokazatelně prodělaly v minulosti spalničky, a u nichž je tedy téměř stoprocentní předpoklad, že budou doživotně imunní a dále osoby, které byly prokazatelně očkovány v posledních deseti letech.

Pragmatické nastavení nezbytných protiepidemických opatření na pracovištích zdravotnických zařízení v případě výskytu dané infekce je základním předpokladem minimalizace dalších rizik. Důležitá je i rychlá aplikace karanténních protiepidemických opatření při suspektním kontaktu s případem spalniček, aby vzhledem k vysoké infekčnosti této nákazy nedošlo k podcenění situace.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, předem děkuji za Váš vstřícný přístup k řešení dané problematiky, který v konečném důsledku povede nejen k ochraně zdravotnických pracovníků, ale také i k ochraně zdraví pacientů a zajištění adekvátní zdravotní péče v plném rozsahu.

Pro úplnost sděluji, že s přijetím takovýchto opatřeních k ochraně zdraví pracovníků vznikají zaměstnavateli náklady. Zaměstnavatel je povinen zmíněné náklady (tj. vyšetření hladiny protilátek a event. následnou vakcinaci – pokud jej zaměstnavatel zvolí jako nástroj ochrany zdraví při práci) uhradit a tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance, jak vyplývá z § 101 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb.

Výše uvedené doporučení vzniklo na základě odborného konsenzu Národního institutu pro zvládání pandemie a Státního zdravotního ústavu.